Za lesnickými a mysliveckými zkušenostmi do Finska

Autor: David Regent – zveřejněno: 07. 11. 2011 10:05 hod. , aktualizováno: 07. 11. 2011 10:42 hod.

Loňský podzim MAS svatého Jana z Nepomuku ve spolupráci s Městem Spálené Poříčí a s finskou partnerskou MAS Rajupusu zorganizovala seminář s exkurzí pro finské lesníky na téma Lesní hospodářství a zpracování dřeva. A protože byl jak na české, tak finské straně projeven zájem o další spolupráci, následovalo pozvání do Finska i rozšíření témat spolupráce o mysliveckou činnost, či využití lesa pro rozvoj cestovního ruchu. A tak na konci října mohla skupinka 15 zástupců místních mysliveckých sdružení a lesníků vyrazit na čtyřdenní výměnu zkušeností do země, kde les a příroda jsou vnímány jako největší národní bohatství.

Na letišti v Helsinkách přistáváme v podvečer, to nás ovšem ještě čekají přes tři hodiny cesty autobusem, severovýchodním směrem do regionu Savo. Ubytováni jsme v krásném srubu na turistické farmě Lahdelma. Její majitel nás pak seznamuje s typickým modelem zemědělského hospodaření, který téměř vždy kombinuje samotnou zemědělskou výrobu na poměrně malých plochách, s hospodařením v lesích, případně ještě další činností, poměrně často právě s ubytováváním na farmě.

Druhý den začínáme prezentací zástupců Lesnického institutu regionu jižní Savo, kteří nás seznamují s problematikou finského lesního hospodářství. Jsou zde drsnější podmínky a chudší půdy, proto se tu pěstují lesy podstatně řidší. Hlavní dřevinou je smrk, borovice a bříza. Zejména borovice a bříza zde na rozdíl od našich podmínek nekošatí. Bříza je v obnově vysazována, zatím co u nás je považována za plevelnou dřevinu, která nalétne sama.

Cestou na další místo ještě navštěvujeme sportovní areál s šesti střelnicemi pro jednotlivé střelecké disciplíny, který byla vybudována s přispěním programu Leader. Následuje přesun do turistického resortu Järvisydän u Rantasalmi. Zde navštěvujeme centrum HakoApaja, které je zvláštní tím, že jeho majitel si veškeré dřevo na stavbu srubů vylovil ze dna přiléhajícího jezera. U některých kusů bylo zjištěno stáří až 4000 let, tak dlouho zde leželo pod vodou.

Odpoledne následuje společný seminář. Finové nás seznamují s historií i současností lovu v tamních podmínkách, či se zkušenostmi z prezentace přírodních oblastí a národních parků v médiích se záměrem vzbudit větší zájem návštěvníků. České prezentace představují myslivost v Čechách, činnosti Mysliveckého sdružení Stráž Mladý Smolivec a jejich projekt výstavby klubovny se střelnicí, který byl podpořen MAS svatého Jana z Nepomuku v programu Leader. V rámci prezentace pak finské posluchače, s ohledem na problémy s generační obměnou jejich loveckých klubů, zvláště zaujal připravovaný naučně-vzdělávací program pro děti a mládež tematický zaměřený právě na myslivost. O prezentaci se společně postarali Michal Arnošt a Jan Fiala. Zvláštní pozornost si pak vysloužila ukázka vábení zvěře v podání Pavla Šefla a Tomáše Žáka. Tato ukázka zaujala nejen nás, ale především finské účastníky, neboť tento způsob lovu není ve Finsku obvyklý. Vyžaduje velké zkušenosti, které je nezbytné získat přímo v přírodě pozorováním a talent zvěř co nejvěrněji napodobit.

Třetí den je tematicky zaměřený na využití dřeva jako zdroje energie. Začínáme prezentací harvestorové technologie při provádění probírek lesních porostů a podnikatelsky provozované obecní teplárny na dřevní štěpku. Na každém kroku je vidět, že si Finové jsou vědomi, že lesy pro ně představují národní bohatství a zároveň obnovitelný zdroje energie, kterou nemusí dovážet. Následuje ještě prohlídka farmy Keriäki, kde produkují vysoce kvalitní palivové dříví. Odpoledne trávíme v Lesnickém muzeu Lusto nedaleko Savonlinny. V jednotlivých expozicích je vše, co se týká lesa a života stromů, od malého semenáčku až po těžbu a transport dřeva i jeho následné zpracování, například na srubové stavby. Zajímavá byla expozice s vývojovou kolekcí motorových pil od všech možných výrobců, několik řad harvestorů a vyvážecích traktorů určených k těžbě a transportu dřeva od jejich „pravěku“ až po současnost. Většina těchto strojů má právě původ v lesnatých severských zemích, kde jsou nuceni řešit zefektivnění práce zdejších lesníků.

Poslední den jsme strávili cestováním na letiště a zpět domů. Není se co divit, naše exkurze nás zavedly až téměř k ruským hranicím, do oblasti, kde jezerní plochy jsou větší než pevnina a většina pevniny je pokryta lesy. Prostě Finsko jak má být. To nás uchvátilo nejen svojí krásou, přístupem Finů k přírodě, ale třeba i ozdravnými účinky sauny na tělo i na duši a především vstřícností lidí, se kterými jsme měli možnost se zde setkat.

Velké poděkování patří Michalovi Arnoštovi z MAS svatého Jana z Nepomuku a našemu finskému průvodci Ilpo Lehtinenovi z finské MAS Rajupusu, kteří nám celou exkurzi zorganizovali. Poděkování patří i za podporu Plzeňskému kraji, který projekt podpořil v rámci Programu podpory spolkové činnosti spojené s prezentací Plzeňského kraje v roce 2011.

Fotogalerie: